Chovatelská stanice Mayotte Rialto

Vítejte na našich stránkách chovatelské stanice australských ovčáků a border kolií. Naše chovatelská stanice se nachází v Moravskoslezském kraji ve vesničce Albrechtice.

Od svých 10 let jsem toužila mít svého psa. Dne 06. 01. 2002, ten den si pamatuji jako by byl včera, jsme si jeli vybrat do chovatelské stanice fenku, kterou jsme se sestrou pojmenovaly Andy. 

Andy byla můj první pes s rodokmenem, plemene Zlatý retrívr, jménem Annie ARIETTA ADONIS narozena 06. 11. 2001. Andy byla neskutečně zlatý pes, milovala jsem ji nadevše, byla to moje nejlepší kamarádka, která se mnou prožila všechny dětské a pubertální životní etapy. Běhala se mnou za klukama, byla mi po boku, když jsem v pubertě "utíkala z domu" :D, když se se mnou můj první kluk rozešel, když jsem šla na střední... Bylo toho hodně, také jsme se spolu věnovaly obedience, to jí opravdu šlo, učila se totiž všechno skoro sama, chtěla jsem ji naučit nějaký trik a ona už ho uměla. :D Moc mě bolelo, když jsem se dozvěděla, že má těžký zánět dělohy a nádory na mléčné žláze, nechali jsme ji operovat, naštěstí operace dopadla dobře a my jsme začaly se zotavováním. Ale nezdál se mi její kašel, šly jsme na RTG plic, bohužel jí byly zjištěny metastáze na plicích. Brečela jsem, hodně jsem brečela, ale zařekla jsem se, že jí ten zbytek života udělám krásný a budu se snažit, aby se mnou byla co nejdéle. Měla dovoleno úplně vše co měla celý život zakázáno a mohla si dělat co chtěla. I přes ty chmurné dny, které jsme spolu zažily mi vnášela do života radost, jiskru štěstí a optimismu. Bohužel její stav se horšil, přišel ten den, ta chvíle, kdy se člověk musí rozhodnout pro to nejhorší pro něj, ale to nejlepší pro to stvoření, které nás naplňuje. Zemřela 16. 01. 2011, dožila se 9-ti let.


Annie Arietta Adonis - fotoalbum


Když zemřela Andy, věnovala jsem se pouze studiu. Ale v roce 2014 jsem se zamilovala do borderek. Přečetla jsem si o nich vše a věděla jsem, že borderka je přesně to, co hledám, co v mém životě chybí. V roce 2015, po státnicích, jsem si nadělila ke svým 25. narozeninám dáreček, černobílou borderku z chovatelské stanice HAMYFA, jménem Hisa. 

S Hisou jsme spolu začaly objevovat jiný svět, svět kynologie ze všech stran. Více o Hise najdete v odkaze Hisa.

V lednu roku 2017 jsme se s přítelem rozhodli, že Hisance pořídíme kamarádku, druhou borderku. Vyhlédli jsme si chovatelskou stanici HALIBA. V této CHS se narodilo 27. 01. 2017 10 štěňat. Když bylo štěňatům 4 týdny, jeli jsme si do Hradce Králové vybrat tu naši.  Vybrali jsme si lila fenku, které jsme dali jméno Noreen. O čtyři týdny později jsme si Norinku přivezli domů. Byla jsem z ní nadšená, byla úžasná, hodná, poslušná, dokonalá. Bohužel ji začaly doprovázet zdravotní problémy. Po měsíci běhání po veterinách jsme měli konečnou diagnózu a to oboustrannou renální dysplazii a infekci v těle. V tu chvíli se mi život zhroutil. Bylo to velice náročné období a to hlavně psychicky. Léčba byla velmi náročná, okolí na mě tlačilo, abych se Norinky vzdala, vrátila ji chovatelce. Byla jsem sama proti všem, ale stála jsem si za svým rozhodnutím: "Norinku jsem si vybrala, je moje a já budu bojovat s ní, i kdyby mě to stálo cokoliv". Bojovaly jsme spolu každý den. S její nemocí byly dny jako jarní počasí, jeden den oblačno s mrholením, druhý den svítilo slunce již od rána, ale i přes to všechno co si za svůj krátký život prožila, byla neustále veselá, všechno ji bavilo, chodily jsme spolu na procházky, ukázala jsem jí agility... Uměla vnést člověku radost do srdce a zapomenout na ty deštivé dny.

Bylo to pro mě opravdu těžké období, neustále přemýšlím nad tím co by bylo, kdyby byla zdravá, kdyby byla tady se mnou. Pořád mi moc chybí, byl to můj Pupíček. Moc děkuji chovatelce a její dceři za pomoc a podporu, díky jim jsem to zvládala o trochu líp.

Norinka odešla po boji s těžkou nemocí a ve velkých bolestech dne 19. 07. 2017 ve svých nedožitých 6-ti měsících.

Věnování: 
Budeme tě navždy milovat zlatíčko. Děkujeme ti za příchod do naší rodiny a za to, že jsi nám ukázala, jak žít život naplno, i když je plný utrpení.
We will love you forever my darling Noreen. Thank you for coming to our family and showing us how to live life fully, even if it's full of sorrow.

Když Norinka zemřela, věnovala jsem se jen Hisance, jelikož jsem ji poslední 3 měsíce hodně zanedbávala. Jezdily jsme k vodě, chodily na procházky, atp... Hodně nám ty naše společné chvíle pomohly.

Jednoho dne mi kamarádka napsala, že se jedou podívat na štěňata australského ovčáka, ať jedeme s nimi. Shodou okolností to byla chovatelská stanice kamarádky Lucky, takže jsme neváhali a jeli jsme. Štěňata byla opravdu úžasná, odreagovali jsme se a přítel se zamiloval. Přijeli jsme domů a začalo přemlouvání, nakonec jsem podlehla a o pár dní později jsme si jeli vybrat štěně. Vybrali jsme si Setý. Více o Setý v jejím odkaze: Setý.


Noreen HALIBA - fotoalbum